Svět se možná na chvilku zastavil, ale hackeři a podvodné společnosti lákající citlivé informace od firem a jedinců ne. Právě naopak. Kvůli neopatrnému chování, sdílení interních informací v rámci chatu na Facebooku, prezentace tabulek, výsledků a firemních strategií v rámci konverzace na LinkedInu, přihlašování se firemním e-mailem do skupin, pochybných zahraničních e-shopů atd., se může narušit bezpečnost celé firmy, pokud nemá po ruce vhodné nástroje.
 

Facebook není tak bezpečný, jak si myslíte

 

Nejhůře je na tom Facebook. Síť, která na rozdíl od umírněnějšího LinkedInu, nemá nastavena omezení na rozšiřování počtu přátel, ani na počet vložených příspěvků denně. Bezpečně a neprůstřelně nejsou ani nastavena omezení pro zobrazení příspěvku. 
V současné nucené izolaci lidé trpí a Facebook chápou jako jedinou možnost pro to, aby se propojili s kolegy, přáteli, které neviděli, mohli sdílet své názory, výsledky, frustrace a rady online. Bohužel, původní varování, která tady před Covidem19 byla a stále platí, se teď stírají.

Pracovní aktivity se teď ve velkém přesunuli do onlinu a ne každá firma si zvolila vhodný nástroj. Většinou má kombinaci několika aplikací, které spolu navzájem možná spolupracují, jenže bezpečností opatření se v těchto případech nepřekrývají.
 

Tipy pro bezpečné fungování

Měňte si heslo do firemního e-mailu častěji
Nesdílejte interní informace na sociálních sítích
Ověřte si, zda sdílíte firemní dokumenty přes zabezpečenou platformu např.  Microsoft 365
Nepoužívejte firemní mail k soukromým aktivitám
 
Zeptali jsme se právničky Pavlíny Uhlířové z (www.pravnizastupce.cz), jak je v případě problémů (např. když zaměstnanec svým chování v online prostředí způsobí škodu firmě) vnímán facebookový profil a zda je možné využít screeny z komunikace v případném řízení. Zde je celé znění:
 

Je váš profil na Facebooku veřejný nebo soukromý? Je to na vás. 

 

K tomuto závěru dospěl Ústavní soud, který ve svém rozhodnutí III. ÚS 3844/13 konstatoval, že povaha sociální sítě Facebook není ani jednoznačně soukromá ani veřejná. Vždy záleží uživateli, jakým způsobem si míru soukromí buď na svém profilu nebo přímo u jednotlivého příspěvku, nastaví. Teoreticky tedy může konkrétní uživatel prostřednictvím této sítě komunikovat pouze s jediným dalším uživatelem, a to aniž by tuto komunikaci mohli vidět ostatní uživatelé. Taková komunikace je pak ryze soukromá, byť je uskutečněna prostřednictvím sociální sítě využívané miliardou uživatelů (stejně jako je soukromá e-mailová komunikace dvou osob, uskutečněná např. prostřednictvím e-mailové služby Gmail, kterou taktéž využívají miliony uživatelů). Uživatel sociální sítě Facebook má také naopak možnost učinit svůj profil také zcela veřejným, a tedy přístupným buď všem uživatelům sociální sítě Facebook nebo i všem uživatelům internetu.
 
Dle Ústavního soudu: „…profil uživatele na sociální síti může fungovat otevřeně (je veřejný pro všechny ostatní uživatele Facebooku nebo dokonce všechny uživatele internetu) nebo uzavřeně (stěžovatel buď obecně volí, jakému okruh uživatelů zveřejní své informace nebo tuto volbu může provádět i u jednotlivých příspěvků a informací zvlášť).“
 
V oblasti práva má tento závěr řadu důsledků. Citované rozhodnutí se zabývalo jedním z nich, a to zjednodušeně nemožností udělit pořádkovou pokutu za urážlivé vyjádření o policejním orgánu za situace, kdy toto je zveřejněno jen konkrétnímu okruhu přátel a není tedy veřejně přístupné a nebylo současně policejním orgánem získáno postupem dle trestního řádu. Obecnějším závěrem však je, že v případě, že sdílíte své příspěvky jen určitému okruhu přátel, jde o projevy soukromé povahy a jako takové jsou tyto chráněny.
 
Neznamená to však, že pokud tak činíte jen ve vztahu k omezenému okruhu přátel, můžete o komkoliv sdělovat cokoliv tak, jak z tohoto rozhodnutí řada komentářů dovozuje.
 
Existuje naopak celá řada případů, kdy print screen vaší Facebookové stránky naopak může být jako důkaz použit v civilním, trestním i správním řízení. Zejména je to možné tehdy, kdy vaše ústavně garantované právo na soukromí bude v kolizi s jiným ústavně garantovaným právem jiné osoby a soud či orgán činný v trestním řízení provede test proporcionality, při kterém dospěje k závěru, že zájem na ochraně vašeho práva na soukromí je menší.
 
Ve shora uvedené věci se také Ústavní soud zabýval pouze těmi zdroji, o nichž policejní orgán uvedl, že od nich print screeny získal. V dané věci neobstál žádný z takto uvedených zdrojů, a tak Ústavní soud označil postup policejního orgánu za obcházení ustanovení trestního řádu o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Opačně se však k problematice použití print screenu vyjádřil Ústavní soud ve svém rozhodnutí III. ÚS 3564/18 při posuzování jiné konkrétní situace, kdy policejní orgán získal print screeny ze sociální sítě prostřednictvím podpůrných operativně pátracích prostředků podle § 72 zákona o policii. 
Jednoduše řečeno v daném případě měl konkrétní uživatel mezi svými „přáteli“ policejního informátora (což je „osoba, která poskytuje policii informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií“). 
 
Ústavní soud v tomto případě konstatoval, že na základě zákona o policii lze získat print screeny z vaší sociální sítě od informátora bez soudního příkazu či souhlasu (neboť taková podmínka není v zákoně stanovena), neboť si sami můžete předem učinit obrázek, jakému okruhu subjektů informaci poskytujete. To, že nevíte, že mezi „přáteli“ máte policejního informátora, je v daném ohledu nepodstatné, naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora.
 
Zákonná úprava krycích prostředků umožňuje dle Ústavního soudu policistům zřizovat pro služební účely profily na sociální síti, které zastírají, že jde o profil pro služební účely. Zřízení a používání profilu na sociální síti totiž lze podřadit pod činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policie.
 
Právní rada na závěr tedy zní – jak v životě reálném, tak virtuálním - držme se klasické zásady: „nevidím zlo, neslyším zlo, neříkám zlo“, modernizované nově o „nesdílím zlo“.